Výsledky vyhledávání pro dotaz pracovní oběd

Výsledky vyhledávání v sekci: Móda

Jak nosit středně dlouhé sukně?

V módě naleznete několik nadčasových kousků, které prostě nikdy nevyjdou z módy. Která z nás by nemilovala klasické černé šaty, které jsou hlavně univerzální, praktické, elegantní a ženské? Ve stejné kategorii klasických kousků je zařazena sukně střední délky, která je určena pro vyjádření ženskosti a elegance.Středně dlouhé sukně byly největším hitem sedmdesátých let. V dnešní době stěží najdeme ženy, které by je nosily. Prorazte bariéru a nastolte vládu sukní! Díky nim zjemníte svůj vzhled a budete výjimečná! Celosvětově známé značky jako Dolce & Gabbana, Marc Jacobs, Celine nebo Chloe si je nemůžou vynachválit.Ležérní vzhledPro každodenní vzhled se hodí středně dlouhá černá sukně, která symbolizuje klasiku. Pro ozvláštnění přidejte krátký svetřík nebo sako a široký pásek. Vršek zachovejte co nejjednodušší, stačí klasické bílé tričko. Skvělým zakončením jsou vysoké jehly a náramky. Pokud jste nespoutaná, vrhněte se po barevných kombinací a boty spárujte s barevnými ponožkami.Vyzařující elegancePro večerní nošení tu máme super tip! Hedvábný top, punčocháče a lodičky budou to pravé ořechové. Samozřejmě je dobré, když svůj vzhled okořeníte středně dlouhou saténovou sukní, prošívaným topem a párem vysokých jehel.Retro styl byl vždy zdrojem nekonečné elegance! Černá sukně, červené nehty, červené rty a narůžovělé tváře z vás udělají nezapomenutelnou kráskou.Pár tipů, jak nosit sukně střední délky:Vždy noste tyto sukně s vysokými podpatky.Inspirujte se Viktorií Beckham, která si oblíbila sukni s vysokým pasem. K ní sladila elegantní svetr a samozřejmě vysoké podpatky.Sukně těchto délek jsou ideálním oblečením pro pracovní pohovor. Abyste vypadala rozhodně, oblečte si k ní košili a sako.Typickým londýnským stylem je středně dlouhá sukně, červené lodičky a červené sluneční brýle.Tato sukně sedne téměř každé postavě.Pokud máte vysoký pas, pak jsou pro vás středně dlouhé sukně tím nejlepším řešením.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Návrháři

Vlaďka Antlová

Paní Vlaďka Antlová je módní návrhářkou dámských kolekcí Oděvního podniku, a.s. od konce roku 1998. Pochází z Prostějova, zde vystudovala Střední průmyslovou školu oděvní, a pak pokračovala ve studiích v Liberci na Vysoké škole textilní. Studia zakončila s titulem bakalář. Nyní žije a pracuje v Prostějově. Mezi její velké záliby patří nejen móda, ale také například tanec, zpěv a hra na kytaru. Chtěla jste být módní návrhářkou už jako malá dívka? „Mým snem bylo být manekýnkou, to se mi ale nepodařilo. Tento dětský sen se mi však částečně splnil, protože manekýnky oblékám.“ Kdy jste se definitivně rozhodla, že se vydáte na cestu spojenou s módou? „Už jako malou dívku mě mamka k módě vedla. Pročítaly jsme spolu módní časopisy, měla jsem k módě kladný vztah už tehdy. Později jsem se seznámila s malířkou Jaroslavou Záreckou, už bohužel není mezi námi. Právě ona mi v době, kdy jsem se rozhodovala, kam půjdu studovat po základní škole, navrhla, ať se zkusím přihlásit na oděvní školu. Díky ní jsem se připravila na přijímací zkoušky a úspěšně jsem je složila.“ Jako módní návrhářka musíte přemýšlet o tom, co bude módní za rok, za dva… Co je na tom nejtěžší? „Nejtěžší je nakombinovat střihový model s materiálem. Důležité je také zvolit vhodnou barevnost. Jde o to, abych nevolila například stupně šedi v době, kdy budou v módě barevné materiály. Tvořím oděvy, které se budou nosit za rok až za rok a půl. Zhruba po šesti měsících příprav a šití nastává takzvaná žírovací komise. Komise, při které prezentuji před vedením firmy a obchodníky kolekce modelů jednotlivých značek. Den žírovací komise bych přirovnala ke zkoušce na vysoké škole. Představuji kolekce, které jsou uspořádány z modelů zpracovaných na základě mých návrhů, ze kterých je vybíráno to, co se bude nabízet zákazníkům. Tento výběr mohu ovlivnit také svým komentářem a popřípadě i obhajobou, proto mi to tolik připomíná onu zkoušku na vysoké škole. Jako návrhářka pak vidím, čím jsem ve svých návrzích zaujala. Je dobré, že členy komise tvoří i obchodníci, protože ti mají nejlepší přehled o tom, co zákazník očekává a co by mohl akceptovat. To ostatně předvedou na kontraktech, které trvají dva měsíce. V jejich závěru je v číslech jasně viditelné, kolik se jednotlivých modelů prodalo nebo neprodalo. Po těch dvou měsících kontraktů se tedy udělá čára, kdy si řekneme, jak jsme byli nebo nebyli úspěšní.“ Jak byste charakterizovala české ženy? Umějí se dobře oblékat? „Myslím si, že ano. Byli jsme sice v minulosti trošku diskriminování dobou, ve které bylo spousta věcí jinak než máme dnes, ale teď je spíše pravidlem, že česká žena ví, co se nosí a co jí sluší.“ Čtenáře tohoto rozhovoru jistě bude zajímat, jak vypadá šatník módní návrhářky. Můžete nám to prozradit? „Nejsem ženou, která by měla v šatníku jen jeden vyhraněný typ oblečení. Mohu se pochlubit, že můj šatník je poměrně pestrý. Dá se říci, že zrcadlí mé potřeby spojené s oblékáním všedního života. Kostýmky, separátní kalhoty, nebo jeany, trička, halenky, nebo i večerní šaty to vše využiji jak při své práci, tak i ve volném čase.“ Do jaké míry dnes ženy podléhají tomu, co je módní? „Dříve to bylo tak, že celá Evropa nosila jeden typ oblečení. Když byly v módě minisukně, všechny ženy, které chtěly být „in“, nosily minisukně, aniž by se skutečně zamýšlely nad tím, zda jim to opravdu sluší. Byla prostě taková doba. V dnešní době je situace v tomto směru umírněnější, ženy se nenechávají jednoznačně ovlivňovat - chtějí nosit pouze to, co jim sluší. Třeba teď jsou trendové úzké nohavice u kalhot. Dříve by v těchto nohavicích chodily všechny ženy, které by se zajímaly o módu, zatímco teď je to tak, že již ženy striktně nedodržují to, co je právě módní, ale volí oděvy, jak již jsem řekla, podle toho, co jim sluší.“ Čerpáte inspiraci od světových návrhářů? „Módní trendy jsou odrazem tvorby světových módních návrhářů, takže je samozřejmě sleduji. Informace o dění v módním světě čerpám například z módních časopisů, účastním se nejrůznějších módních veletrhů, sleduji internetové stránky zaměřené na módu a jezdím na různé semináře. Z toho všeho sbírám určité prvky, které aplikuji do svých modelů.“ Kde ještě čerpáte inspiraci? „Mým hlavním inspiračním zdrojem, jak jsem předeslala, jsou časopisy, veletrhy a internet, nicméně inspirují mě také lidé, kteří jsou kolem mě. Doufám, že mě inspirace neopustí.“ Co konkrétně máte v Oděvním podniku, a.s. na starost? „La Boutique de Claudette je značka dámské konfekce Oděvního podniku, kterou mám na starost. Jedná se o trendovou kolekci v níž jsou obsaženy prané materiály, například lny. Zákaznice jistě budou znát, že tato značka se aktuálně rozrostla o La Boutique de Claudette - Luxury, což je kolekce plná luxusních materiálů a vypracovaných střihů. Jedná se o nejvyšší značku v nabídce dámské konfekce Oděvního podniku, a.s. Mou další kolekci představuje značka La Boutique de Claudette - Glamour, což je společenská kolekce. Rovněž mám v dámské módě na starost kolekci nadměrných velikostí (Claudette) – tato kolekce je určena ženám, které nosí velikosti 46 – 54. Zodpovídám tedy za modely ve čtyřech značkách. To však není vše. Oděvní podnik rovněž organizuje módní přehlídky. Já na ně připravuji dvanáct originálních – inspirativních večerních šatů. Zabývám se také návrhy modelů pro potřeby individuálních zákazníků.“ Z toho všeho je zřejmé, že se jedná o časově náročnou práci. Je to tak? „Máte pravdu. Někteří lidé si možná myslí, že práce návrháře spočívá pouze v tom, že si vezme tužku a papír a kreslí jednotlivé návrhy. Tak jednoduché to však není. Módní návrhář zastává kromě toho spoustu další organizační práce. Musí například spolupracovat s modelářkami, které jsou nezbytné pro vytváření střihové konstrukce modelů, dále musí být přítomen v dílně, kde se jednotlivé modely realizují. U mě to většinou dopadá tak, že si samotné navrhování nechávám na doma. Když mám nějakou příhodnou chvilku, vymýšlím modely. Potřebuji na to klid. To asi pochopí každý, kdo dělá nějakou tvůrčí práci.“ Mohla byste popsat Váš všední pracovní den? „Jako módní návrhářka Oděvního podniku, a.s. mám klasickou pracovní dobu, nicméně, jak už jsem uvedla, pracuji i doma. V určitém období v roce se vybírají materiály na sezonu, v dalším období se dělají návrhy na doplňky, jako jsou trička, halenky a košile… V další době se zařazují materiály do vybraných fazón. Často se tyto práce prolínají, takže nejde říci, že v lednu dělám jen to a v únoru něco jiného. Pravidelné je to, že do zaměstnání chodím na půl osmou. Po příchodu do práce nejprve řeším organizační záležitosti související například s výrobou vzorků na modelárně. Přijímám také obchodní zástupce z různých textilek, kteří nám nabízejí látky na novou sezonu. Jsem v úzkém kontaktu s modelářkami, s nimiž konzultuji nejrůznější detaily mého návrhu. Ptají se mě, co a jak si představuji. Potom jdu na dílnu, kde se šijí prototypy, kde s mistrovou konzultuji, zda je vše v pořádku, zda je vše dle mých představ. Vyráběný prototyp se chystá na zkoušku, což je další fáze vývoje nového oděvu - zkouší se na manekýnce. Když mám nějaké připomínky, domluvím se s modelářkou na případných úpravách, které se postupně zapracují. Takto se sestavuje prototypová část našich modelů. Kromě toho vyřizuji nejrůznější e-maily a telefony, jsem také v přímém kontaktu s textilkami a s klienty, takže si na nedostatek práce rozhodně nestěžuji. Rozhodně tedy má práce nespočívá pouze v kreslení návrhů.“ Takže i když jdete po ulici, tak se inspirujete? „V podstatě ano. To, jak je ale tato inspirace velká, je přímo úměrné tomu, v jak velkém městě se procházím. Jiné je to na maloměstě, jiné je to ve velkoměstě nebo na veletrhu. Ideální z tohoto pohledu jsou města jako je Paříž, Miláno a další. V Čechách se teprve učíme, jak kombinovat jednotlivé modely a barvy, kdežto v těchto velkých metropolích už to mají zažité.“ Je mezi módními návrháři nějaká rivalita? „Myslím si, že ano, ale především mezi těmi na volné noze, u nichž je otázkou, zda tu či onu zakázku získají nebo ne. Záleží na tom, jakou mají klientelu. Rivalita jako taková je normální věc, osobně ji opovažuji za hnací motor. Tvorbu návrhářů je nutné sledovat a občas si člověk řekne: To je ale zajímavý nápad, to se mu povedlo… Člověk by se měl neustále zdokonalovat, neustále se snažit být lepší.“ Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch? „To, že se dámské kolekce, které navrhuji, každou sezonu dobře prodávají. A to se nebavím o několika stovkách, ale o několika tisících kusech, což je pro mě nádherné pohlazení. Za úspěch považuji také to, že jsem měla možnost dělat modely pro manželku pana prezidenta – pro paní Klausovou.“ A máte nějakou metu, které byste chtěla docílit? „Nevím, jestli se mají přání říkat nahlas… Přeji si, aby se mé modely i nadále dobře prodávaly, a aby byly čím dál více úspěšnější. Přála bych si také, aby pro dámskou konfekci nechodily jen ženy středního věku, ale aby se této konfekce nebály ani ženy mladší. Myslím si, že když lidé zavítají k nám do obchodů, určitě ocení to, co děláme. Máme jim co nabídnout. U nás si v dámské módě mohou vybrat skutečně všechny ženy, protože nabízíme oděvy nejrůznějších značek, které jsou vhodné jak pro mladé, tak pro generaci střední i generaci straší.“

Pokračovat na článek


Ondřej Ziegler

Ondřej Ziegler, vrchní ředitel pro design a prodej společnosti Oděvní podnik, a.s., se narodil 11. dubna 1967. V Oděvním podniku, a.s. pracuje od roku 1987. Pochází z Prostějova. V tomto městě dodnes nejen pracuje, ale i bydlí. Mezi záliby pana ředitele patří jeho práce, tedy móda. S oblibou sleduje nejen módní přehlídky a pročítá módní časopisy, ale dívá se také na nejrůznější televizní kanály, například na MTV, kde jsou, jak řekl, nejnovější módní trendy často zastoupeny díky interpretům různých klipů. Málokdo ví, že pan ředitel hrával 25 let závodně basketbal, dokonce v tomto sportu dosahoval takových výsledků, že hrál 1. dorosteneckou basketbalovou ligu. Dnes se však věnuje především módě, na sport však v žádném případě nezanevřel, což dokazuje například tím, že se rekreačně věnuje tenisu. Jeho hlavním zájmem je však rodina. Pane řediteli, chtěl jste být už jako malý designérem? „Ani ne. Naše rodina sice byla umělecky založena, ale v trošičku jiných sférách. Mí prapředci – dědeček a pradědeček – byli jedni z nejslavnějších řezbářů v republice. Pracovali na významných zakázkách. Práci se dřevem přenesli i na mého otce. Nedávno vyšla kniha o známých loutkářích a o mých předcích v ní bylo několik stran. Jako malý chlapec jsem tedy pracoval s otcem v dílně. Dělal například ozdobné vázy, sochy, snažil se tvořit koláže. Byl všestranný umělec. Jako malý jsem se tedy pohyboval mezi různými soustruhy a sadami dlát. Když mi však bylo sedm let, otec zemřel. Neměl jsem se již dál od koho tomuto řemeslu učit. Řemeslo tedy kvůli tomu nepřešlo z otce na syna, ta kontinuita se zastavila. Když jsem se později rozhodoval, na jakou školu jít, rozhodl jsem se pro oděvní školu. Byla tehdy velmi prestižní, zdaleka ne každý se na ni dostal.“ Můžete prozradit, jak jste se vlastně dostal k tomu, že nyní navrhujete oděvy? „Začalo to zhruba před čtvrt stoletím, kdy jsem studoval střední oděvní školu v Prostějově. Popravdě řečeno byl prvopočátek mého zájmu o design v tom, že už tehdy předváděly oděvy nejhezčí děvčata. Abychom se k nim jako kluci dostali, navrhovali jsme postupně modely. Vyhráli jsme tehdy dokonce celostátní kolo soutěže Zenit – mladý módní tvůrce. Vítězství v této soutěži se nám dokonce podařilo obhájit. Po škole jsem ve firmě začal dělat střihy, následovalo modelování, potom jsem se stal designérem dámské módy a poté šéfdesignérem dámské módy. Později jsem se stal šéfdesignérem celé firmy a na starost mám i prodej, takže můj vztah k módě je dlouhodobý proces.“ V době Vašich studií vlastně ani nebyl v obchodech tak velký výběr oděvů… „Dnes je nabídka zboží velmi široká, tenkrát nebylo skoro nic. Dělalo se několik modelů ve velkých sériích a v nich chodila celá republika. To jsem samozřejmě nechtěl, toužil jsem po jeansech atd. Když jsem si je chtěl koupit, musel jsem na ně stát šest hodin frontu v Tuzexu, nakonec jsem si stejně musel vzít jeansy, které mi neseděly, protože jsem je chtěl, ale neměli mou velikost… Situace v té době byla úplně jiná. Dnes už se to zdá být směšné, ale v době, kdy jsem chodil do školy, a ještě nějakou dobu potom, jsem si na sebe většinu věcí šil – kabáty, kalhoty… Kupoval jsem si látky, střihy jsem obkoukával v hudebních časopisech nebo náhodně v televizi, když se tam něco dostalo. Když si člověk šil věci sám na sebe, mělo to určitá pozitiva i negativa. Mezi pozitiva patřilo to, že člověk měl něco, co nenosí celý národ, mezi negativa patřilo to, že do jisté míry vyčníval. Třeba já jsem vyčníval dost.“ Čím to bylo? „Hlavně tím, že všichni nosili třeba šedé kalhoty, ale já měl červené. V té době to skutečně nebylo obvyklé. Ne všichni to dobře snášeli. Dnes je jiná doba. Dnes už podle oblečení nikdo nikoho nehodnotí, ale kdo tenkrát trošku vyčníval, tak nepůsobil na okolí moc pozitivně. Vyčníval jsem nejen oděvy, ale i účesem. Měl jsem takovou dlouhou patku… Ostříhali mi ji. Kdo tenkrát nežil, asi si to nedovede představit. Dnes si každý může koupit vše – dle svých představ a peněženky. Kdo chce do oblečení investovat více, kupuje si oděvy luxusnějších značek, kdo méně, může si v nějakých obchodech koupit třeba trika za pár desítek korun. Je to otázka financí a vkusu, ale ty možnosti tu jsou, obchody jsou plné. Tenkrát to tak nebylo a právě to byl jeden z důvodů, proč mě móda tolik chytila. Mohl jsem šít pro sebe i pro známé.“ Jak je vlastně možné, že muž může dobře navrhovat dámskou módu? „Musím říci, že hodně návrhářek dělá modely pro to, aby se buď ony nebo jejich zákaznice líbily mužům. Ony si ale jenom myslí, co se mužům líbí, zatímco muži nejlépe vědí, v čem se jim ty ženy líbí. Právě to je důvod, proč to muži umí dobře navrhnout. To je ta základní inspirace, jinak však inspiraci lze čerpat v módě italské, francouzské a na módních veletrzích, na veletrzích materiálů i z tzv. módy ulice. Je nutné sledovat obecný trend a do toho doplnit svůj pohled.“ Co Vás při tvorbě inspiruje? „Uvedu jeden konkrétní příklad: V lednu jsme byli na veletrhu ve Florencii. Najednou jsem si všiml, že muž u jednoho z luxusních stánků měl strašně krátké kalhoty. Pomyslel jsem si, že to nevypadá moc dobře, že je to divné. Šel jsem dál a viděl jsem dalšího muže, který měl krátké kalhoty a navíc k tomu ještě pruhované ponožky. Když jsem se na to zaměřil, zjistil jsem, že zhruba 60 % mužů tam mělo úzké krátké kalhoty. Říkal jsem si, že to nemůže být náhoda. V krátkých kalhotách přišli i lidé z jedné významné japonské firmy, viděl jsem, že i Japonci mají krátké kalhoty... Chápete: měli je i Japonci, u kterých je vždy problém opačný, protože jsou menší a kalhoty mívají dlouhé. V tu chvíli jsem pochopil, že se jedná o trend.“ A teď mám jednu trošku záludnou otázku: Do jaké doby se dá móda předvídat? V Oděvním podniku pracujete na modelech, které se budou nosit za rok nebo za dva, ale dá se odhadnout, jakým směrem se bude móda ubírat třeba za deset let? „To asi ne. Móda, jak jste řekl, se tvoří maximálně na dva roky dopředu. Není to tak, že bych si sedl ke stolu a řekl si: „Tak, teď mám dobrou náladu, tak určím, co se bude nosit třeba za tři roky“. To nejde. Módní směry se určují podle světových módních návrhářů, tyto směry pak rozvíjejí různá světová módní studia. I kdybyste znal nejrůznější informace ze světa módy, není možné, abyste určil módní směry v budoucnosti. To by musela být hodně velká náhoda. Když naši designéři pracují na kolekcích, světový trend je již určen. Módu neurčuje jen jeden nezávislý člověk, ta mozaika se skládá z mnoha střípků. Určování módy je velice složité. Když chce být ale firma konkurenceschopná, musí se držet světové módní linie. Když by všichni ve světě v rámci módního trendu nosili krátké sukně do půlky stehen a vy byste říkal, že trendová je délka sukní po kotníky, nikdy byste to jako světový trend neprosadil. V módě to funguje tak, že někdo dá první impulz, na který se pasují další kroky. První impulz dá třeba nějaký významný světový návrhář, nicméně než tento určený trend obejde svět, nějakou dobu to trvá. Ještě před patnácti lety se říkalo, že to, co je teď módní v Itálii, k nám přijde za dva roky. Teď už je to jinak. Firmy se hodně globalizovaly, lidé hodně cestují…, není tedy problém, aby módní věci byly v Čechách souběžně nebo s minimálním odstupem jako třeba v Itálii.“ Co patří mezi Vaši hlavní pracovní náplň v Oděvním podniku, a.s.? „Má pracovní náplň je naprosto jednoduchá: Co si se svými týmy navrhnu, to také musím prodat. Pro mě je tedy nejpodstatnější, aby byly navrženy odpovídající módní kolekce, a potom tyto kolekce dostat k zákazníkům. Mým úkolem je tedy přenášet požadavky trhu do designu a zase naopak trendy přenést do prodeje. Děláme týmově. Každý do prodejní kolekce přináší nějakou část nápadu, i když jsou zde jednotliví designéři, kteří mají dané kolekce na starost, vždy zde sedíme jako jedna skupina a hodnotíme materiály, výběr modelů z kolekce atd. Všechny značky v naší společnosti jsou pro mě důležité – jak výrobek za 15 tisíc korun, tak výrobek za 500 korun. Všem oděvům je při jejich vývoji věnována stejně důkladná péče.“ Prozradíte mi, co Vás na Vaší práci nejvíce baví? „Zajímavé je pro mě sledování módních trendů, navštěvování jednotlivých textilek, výběr materiálů, příprava designu a potkávání se s lidmi, které bych při jiné práci nepotkal. Nejvíce mě potěší, když se nám to, co navrhneme, podaří prodat, a to třeba i do zahraničí. Mám radost z velkých kontraktů. Práce mě tedy baví od začátku až do konce.“ Jak jsem si všiml, umíte i řadu jazyků… „To musím, jinak bych se nedomluvil. Musím se snažit přizpůsobovat se řečem jednotlivých zákazníků. Když tedy přijede Rus, tak s ním mluvím rusky, s Polákem polsky atd.“ Je něco, co byste chtěl vzkázat čtenářům tohoto rozhovoru? „Ať se přijdou podívat do našich prodejen. Slyšel jsem, že se o nás dříve říkalo, že jsme jen pánská firma nebo jen drahá firma, ale myslím si, že to už dávno neplatí. Máme komplexní nabídky za velmi příznivé ceny. Čtenářům bych tedy vzkázal, aby prověřili kvalitu, kterou nabízíme.“

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Krása

sluneční brýle

Je všeobecně známo, že oči jsou nejcitlivější orgán lidského těla. Proto potřebují maximální ochranu před jakýmikoli vnějšími vlivy, které by mohly zapříčinit jejich poškození a tím způsobit oslabení jejich funkčnosti. Silné sluneční záření obsahuje ultrafialové paprsky, které mohou způsobit vážné poškození sítnice a zhoršují vidění vašich očí. Práce s počítačem, notebookem, nebo dlouhý čas strávený u televizních obrazovek, může způsobit několik onemocnění vašich očí.V době rychlého technického pokroku se lidé stávají závislí na počítačích nejen v rámci svého zaměstnání, ale i během volnočasových aktivit. Lidé sedí neúnosně mnoho hodin před monitory počítačů pro delší pracovní dobu, na dokončení různých prací buď v kanceláři, nebo doma. Škodlivé záření přicházející z obrazovky počítače může zhoršit stav vašich očí, který se z počátku projevuje jejich zarudnutím. Chcete-li chránit své oči před škodlivým zářením a předejít tak vážnějšímu poškození zraku, nutně budete potřebovat kvalitní sluneční brýle, které poskytnou vašim očím dokonalou ochranu. Vzniká tak problém, jak si vybrat ty nejkvalitnější a nejvhodnější brýle. Hledání vám usnadní kolekce módních brýlí Just Cavalli. Brýle z této kolekce poskytnou vašim očím maximální ochranu před zářením z počítačových monitorů a televizních obrazovek stejně spolehlivě, jako ochranu před všemi negativními vlivy prostředí, ve kterém se pohybujete. Je to především stále přítomný prach ve vzduchu, nadměrně suché, nebo naopak nadměrně vlhké ovzduší atd. Tommy módní brýle jsou kolekce mistrovských děl, takže stát se právě jejich uživateli je nepochybně správné rozhodnutí. Brýle Just Cavalli podstatně zmírní, nebo zcela odstraní vaše problémy se zrakem. Navíc zlepší váš vzhled zcela brilatním způsobem. Velmi důležitý je fakt, že brýlové obruby Just Cavalli splňují všechny požadavky, které kladou současné módní trendy.Brýle Just CavalliJust Cavalli bylo jméno módního návrháře, který položil základní kámen této mimořádně uznávané značky. Módní značka Just Cavalli byla založena s cílem poskytovat kvalitní módní doplňky, oblečení, hodinky, brýle a mnoho dalších stylových produktů a na mezinárodním trhu uspokojit rozdílné požadavky na módu mladých lidí a zároveň respektovat kvalitu výrobků, jakož i zohledňuje pohodlí zákazníka. Konečným cílem je samozřejmě spokojenost zákazníka. Podstatným znakem brýlí Just Cavalli je prvotřídní kvalita a luxusní vypracování. Just Cavalli je celosvětově známý pro jeho inovační přístup při navrhování produktů, aby tak dosáhl maximální spokojenost zákazníků. Společnost Just Cavalli od svého založení se značka stala známou v maloobchodních sítích po celém světě. Dámské a pánské brýle a oblečení, oblečení pro děti – to vše jsou výrobky od Just Cavalli, schopny splnit mezinárodní požadavky kladené na kvalitu. V současné době módní brýle Just Cavalli získaly uznání na světovém trhu s velkými distribučními sítěmi ve více než 90-ti zemích a více než v 1000 maloobchodních prodejnách po celé Severní Americe, Evropě, Střední a Jižní Americe, Asii a Tichomoří.Portfolio zahrnuje módní brýle, hodinky, sluneční brýle, oblečení a různé módní doplňky. Brýle Just Cavalli odrážejí smysl pro prezentaci stylu, kvality a spokojenosti zákazníků na celém světě. Široký sortiment módních brýlí Just Cavalli má elegantní rámy a kvalitní materiály. Elegantně tvarované rámy těchto brýlí vyzdvihují dokonalou krásu vašich očí a vysoce kvalitní optické čočky vám poskytují dokonalý optický zážitek. Pracovní tým TJust Cavalli tvoří zapálení a schopní lidé, kteří usilovně pracují na aktualizaci technologií a inovaci stylu a designu při výrobě brýlí a ostatních produktů. Proto je schopen uspokojit i nejnáročnější zákazníky. Nabídka módní kolekce brýlí Just Cavalli sahá od jednoduchých brýlí po značkové brýle, které respektují požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků.Brýlové obruby jsou zdobeny exkluzivním designem s precizně vypracovanými detaily, s módním vzhledem, který dokonale ladí s oblečením pro různé příležitosti. Při výrobě rámů se používají vysoce kvalitní materiály, které poskytují produktům flexibilitu a odolnost proti nárazu po dlouhou dobu. Dlouhodobou trvanlivostí se vyznačují i ​​proti nárazům a poškrábání odolné čočky.Tuto vlastnost zajišťuje speciální povlak. V brýlích je používána účinná technika redukce oslnění. Exkluzivní trojrozměrné zobrazování je zajištěno vestavbou High Definition Optics technologie do kvalitních skel. Výše uvedené zajímavé vlastnosti těchto brýlí jsou určitě důvodem ke koupi několika modelů. Vaše módní brýle budou vaším dokonalým společníkem na cestách, sledování filmů na obrazovce počítače nebo TV. Módní brýle Just Cavalli jsou navrženy vysoce kvalifikovaným kolektivem zkušených projektantů společnosti. Kolekce návrháře značky sahá od nadčasových kousků brýlí po absolutně módní hity. Zajištění ochrany před ultrafialovým zářením s vysokou optickou čirostí dělá tyto brýle spolehlivým Módní doplněk. Kolekce módních brýlí Just Cavalli obsahuje dámské a pánské modely. Široké spektrum pánských brýlí různých stylů je k dispozici od značky níž můžete plně důvěřovat. Tou značkou je Just Cavalli. Vysoce kvalitní rámy brýlí jsou navrženy dokonalým způsobem. Široká barevná škála poskytuje možnosti využití na různé příležitosti. Tyto pánské brýle se staly symbolem příslušnosti ke společenské třídě.Nákup brýlí onlinePokud vám čas z pracovních, nebo jiných důvodů nedovoluje navštívit osobně prodejny se zbožím značky Just Cavalli, pak vám bude určitě vyhovovat on-line nákup z různých eshopech. Nákup brýlí on-line je poměrně jednoduchý, tak jako například rezervace vstupenek do kin on-line. Internet vám poskytuje nejlepší platformu na nákup brýlí on-line s jednoduchým kliknutím myši. Platbu konečného výběru lze provést pomocí debetní karty. Některé eshopy nabízejí další službu, a to platbu v hotovosti po dodání zboží.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Společnost

Etiketa: Oficiální nebo pracovní oběd, či večeře

Ocitneme-li se v roli hostitele svého významného obchodního partera, je třeba se tohoto úkolu zhostit s náležitou elegancí a pečlivostí, při kterém bychom měli dodržovat pravidla společenské etikety. Pracovní oběd nebo večeře je formou společenského setkání v obchodním světě. Přičemž večeře se považuje za více významnou, časově volnější záležitost.Jeho hlavním účelem je zjištění názorů a postojů druhé strany, zlepšení obchodních vztahů, samotné obchodní jednání však není předmětem pracovního oběda či večeře.Zásady, na které bychom neměli zapomínat:Při těchto typech obchodních setkání platí: Kdo zve, ten platí, navrhuje místo setkání, odpovídá za úroveň poskytnutých služeb, navrhuje zasedací pořádek a jako první usedá ke stolu.Jak naplánovat oficiální nebo pracovní oběd, večeři? Pro případ, kdy jako hostitel plánujete pracovní oběd, večeři stačí ústní nebo telefonické pozvání hostů. U oficiálních akcí však tato forma pozvánky nestačí a je třeba ji učinit písemně.Pracovní oběd začíná v době mezi 12. - 13. hodinouOficiální pracovní oběd zpravidla až ve 14 hodinPracovní večeře začínají od 19 – 20.30 hodinOficiální večeře dokonce až ve 22. hodin.Většinou u oficiálních pracovních setkáních podobného typu uveďte na pozvánku čtvrt hodinový limit, který je určený k seznámení hostů před samotnou večeří, obědem. Hlavní host přichází jako poslední, netřeba připomínat, že vy jako hostitel musíte být na místě určeném jako první.Pozvánka:Na pozvánku se uvádí informace, které by pozvaným hostům měli prozradit vše podstatné, včetně vhodného oblečení, délky a typu akce, formy pohoštění. Z pozvánky musí být zřejmé kdo, koho, kam, na kolik hodin a proč zve.Pokud se ocitnete v roli hosta a nejste si jisti, co si obléci, zavolejte hostiteli akce a zeptejte se na vhodné oblečení. Na pozvánce najdete také informace, zda pozvánka platí i pro našeho partnera, často se uvádí: Pozvánka platí pro dvě osoby. Pokud jste na oběd či večeři pozváni jako hosté, nezapomeňte si vzít pozvánku s sebou. Pozvánka je nepřenosná na jinou osobu.Pokud na pozvánce dress code není, musíte si uvědomit, kdy se akce koná, jak formálně je pojata a kde se pořádá.Na pozvánce se můžete setkat s těmito zkratkami:R.S.V.P. - répondez s´il vous plait - Pro zjednodušení komunikace se obvykle v levém dolním rohu pozvánky uvádí pod zkratkou R.S.V.P. (repondez s'ill vous plait) adresa nebo telefonní číslo, na které zvaná osoba do 24 hodin po obdržení pozvánky oznámí svou účast případně omluvu.R.L.O. - račte laskavě odpovědět - R.L.O. má naprosto totožné sdělení jako R.S.V.P.P.M. pour mémoir, P. R. -  Etiketa Ladislava Špačka přesně popisuje, co znamená tato zratka: Pozvánka s poznámkou p.m. - pour memoir - na připomenutí. Tu první, kterou dostanete tři, čtyři týdny předem, potvrdíte a pak týden před akcí dostanete pozvánku jenom s p.m. - " nezapomeň.“S.t.- s.t. - sine tempore - U časových údajů se může objevit zkratka s.t. - sine tempore zmanená, že prosíme o laskavou dochvilnostZkratka c.t. - cum tempore znamená příchod nejvýše o 15 minut později. Neužívají se běžně. Přijít přesně znamená nezdržovat ostatní se začátkem jídla ani nerušit v jeho průběhu.Oblečení se volí vhodné k prostředí, do kterého je oběd situovánJde-li o luxusnější restauraci – pak během dne světlý oblek s kravatou. Košile může být vzorovaná. Žena si bere světlé šaty nebo kostýmek, lodičky a vždy punčochy. Pro společenské akci je většinou na pozvánce uveden tzv. dress code – tedy jak se obléci, abychom nevybočovali z požadavku. Je třeba dbát na to, že jestliže je na pozvánce uveden černý oblek pro muže, nesmí dotyčného napadnout, že půjde ve smokingu. Jakékoli vybočení z normy je v takovém případě chyba.Black tie – smoking -  znamená, že si muž má vzít smoking a černého motýlka – žena jak krátké šaty, tak velkou večerní.Informal nebo casual znamená neformální oděv. Informal – společenský oblek, dámské oblečení se přizpůsobuje pánskému.Dark suit je tmavý oblek – pro ženu jsou přiměřené krátké šaty (mimo plesu).Formal dress společenský oděv, dáma může mít krátké šaty nebo kostým.Unofficial nebo lounge suit – na méně formální akce. Muž si oblékne vycházkový oblek, nejlépe šedý – žena kostým nebo koktejlové šaty.Zasedací pořádekUrčuje hostitel a to platí vždy. Pokud jde o větší společnost, předem připravíme zasedací pořádek hostů. V případě, že pracovního jednání se účastní tlumočník, posadíme ho mezi osoby, kterým tlumočí.Ke stolu přicházejí nejdříve ženy, pak v návaznosti i muži, nakonec hostitel. Ke stolu se zasedá, až se všichni pozvaní hosté shromáždí. Jako první usedne hostitel s hlavním hostem. U méně významných slavnostních příležitostí vyzve hostitelka ke stolu přítomné dámy, hostitel pány, pánové usedají poté, když usedne hostitelka a všechny dámy.Pracovní oběd trvá obvykle jednu a půl hodiny až dvě, podávají se lehká jídla v tomto pořadí:studený předkrmpolévkateplý předkrmmaso s přílohoumoučníkkávaPočet nápojů – kromě kávy – by neměl být víc než čtyři. Proto je vhodné volit jeden druh nápoje ke dvěma chodům.Kam s ubrouskem?Pravidla stolování, která platí pro hosty i hostitele. V lepších restauracích na prostřeném stole nechybí plátěný ubrousek, ten si prostřete na kolena, nikdy jej nepoužívejte jako bryndák. Během konzumace jídla, dříve, než se napijete, byste si měli ústa utřít do ubrousku, samozřejmostí je, otřít si ústa jakmile dojíme. Ubrousek nikdy nevkládejte do talíře, ale položte ho na stůl vedle talíře. Papírový ubrousek nikdy nepokládejte na kolena, po použití jej lehce zmačkejte a položte do talíře.Aperitiv a nabídka jídlaVýznamnější oběd či večeři můžeme začít aperitivem. Prvotní nápojová nabídka začíná dříve, než si hosté začnou vybírat z jídelního lístku. Aperitiv se podává především z důvodu povzbuzení chuti k jídlu, a tomuto účelu stačí jedna sklenička. Aperitiv se nalévá do sklenek různých tvarů na nožce i bez ní, ale vždy o obsahu 2 - 5 cl. Nesmíme zapomínat, že aperitivem se nepřiťukává, vínem nebo sektem ano, sklenici držíme za stopku. Z nabídky je nám k dispozici nejčastěji Martini, Cinzano, Campari, Becherovka, suchý set, sherry, nebo čerstvá ovocná šťáva pro abstinenty.Jako hostitel můžete při výběru jídla doporučit nějakou z místních specialit. Taktně můžete poznamenat, co si budete objednávat vy, čímž naznačujete cenovou hladinu, ve které by se při výběru jídla měli hosté pohybovat. Za nevhodné se považuje výběr nejlevnějšího jídla z nabídky restaurace. Jakmile si všichni hosté vybrali, můžete objednávku u personálu učinit vy sami. Pokud jde o početnější společnost, objednává si každý sám, hostitel si objednává jako poslední.PříboryChody, které následují po sobě a vhodné použití příboru se v podstatě řídí jednoduchou pomůckou: příbor, který je dále od talíře je "nástroj", který máme právě pro přinesený chod použít. Nůž se drží vždy v pravé ruce, vidlička v levé, výjimkou je, pokud se konzumuje pokrm, ke kterému potřebujeme pouze vidličku, držíme ji v pravé ruce.V případě, že během jídla odkládáme příbor, jeho správné uložení:Po jídle:V průběhu jídla dáváme přednost nealkoholickým nápojům nebo pivu nebo vínu.Pivo se v lepších společnostech servíruje do skleniček na stopce. Domáhat se půllitrové sklenice, je více než nevhodné. Ochutnávka vína slouží ke zjištění kvality. Netestujeme tím správnost svého výběru. Odmítnout ochutnávku není žádné faux pas.Stojí-li na stole lahev vína, dolévá vždy personál. Dříve platilo, že se dolévá jen do prázné sklenice, dnešní etiketa dovoluje dolévat i poloprázdnou sklenku.Víno volíme nejen podle chuti, ale i v souladu s vybraným pokrmemPivo – masa tučná, pikantní, se zelím, guláše, pivní sýryVína růžová – krocanČervená vína – maso hovězí, skopové, tučné, zvěřina, pokrmy smažené, aromatické a plísňové sýryBílá vína – ryby, drůbež, masa libová, maso telecí, mořské plodyAromatičtější vína se hodí ke zvěřiněŠumivá vína – zmrzlina, ovoce, sladké chodyDezertní vína, ledová, slámová nebo jiná sladká vína se hodí spíše k moučníkům - sladké chodyZrekapitulování obchodní pracovní schůzkynastává v okamžiku, kdy přijde na řadu moučník, dezert a káva. Pamatujte však na to, že obchodní oběd nenahrazuje obchodní jednání, na kterém se řeší sporné a finanční otázky.Chvíli po kávě lze nabídnout ještě „long drink“ - whisky nebo gin se sodou. Jako digestiv ke kávě se podává brandy, koňak, armagnac a sladší likéry.Whisky nebo gin se podávají jako taktní upozorní, že akce definitivně končí. V žádném případě nejde o pobídku, že teprve ted nastal čas „pořádně to rozšoupnout“. S odchodem hosta je povinností všech přítomných povstat, poděkovat mu za společnost a rozloučit se s ním.Faux pasNechodíme nikdy tam, kam nejsme pozváni.Je nepřijatelné opozdit seJe nezdvořilé během pronášení přípitku jíst, bavit se nebo pítDrží-li někdo z hostů dietu, neměl by tím otravovat ostatní hosty a hostiteleJe vrcholně neslušné odcházet dříve, než ostatní hosté. 

Pokračovat na článek


Americká kuchyně

Amerika je zemí přistěhovalců, a tak není divu, že zdejší kuchyně patří k jedněm z nejrozmanitějších na světě. Každý národ, který se do Ameriky přistěhoval si s sebou přinesl svoje zvyky a svoje pokrmy.Bohaté snídaněAmerické snídaně bývají bohaté a v mnohém podobné těm našim. Američané pijí mléko a kávu, jedí vajíčka. Ta mohou být míchaná, vařená natvrdo, upravená jako volská oka nebo jako omeleta. Oblíbené jsou také různé cereálie. Setkat se tu však můžete i s pokrmy, které jsou v naší kuchyni neznámé. Mezi ně patří například nastrouhané a osmažené brambory nazývané hashbrowns. Rychlý oběd, velká večeřeOběd Američané odbývají v restauracích rychlého občerstvení. Největším jídlem dne je v Americe večeře. V tu dobu se rodina schází u společného stolu, ať již doma nebo v restauraci. Základem jsou hamburgeryA co Američané jedí? I přes veškerou různorodost americké kuchyně je typickým jídlem Ameriky známý hamburger, tedy plátek smaženého mletého masa vložený mezi dvě půlky nasládlé housky.Hotdogy, steaky, pizzy, kuřecí křídlaKromě hamburgerů Američané s oblibou konzumují hotdogy, steaky, pizzu, kuřecí křídla a mnoho dalších pokrmů, známých z mezinárodní kuchyně. Přílohy bývají v Americe smažené. Američané si dopřávají hranolky, americké brambory, ale i smaženou cibuli. Kromě toho se podávají jako příloha i rozmanité saláty ochucené dresinky. Sladká tečka na závěrSladkou tečkou na závěr bývá v Americe zmrzlina, koláč, nazývaný pie, nebo sušenka. Američané rozlišují dva druhy sušenek, sladké cookies a slané crackers. Jídlo zapíjí sladkými nápoji. Kola i ostatní studené nápoje se pijí s ledem, na kterém místní obyvatelé opravdu nešetří, klidně jím naplní polovinu skleničky. Restaurace nabízejí slevyAmerické restaurace nebývají levné. V určitých hodinách, nazývaných happy hour, však nabízejí levnější pokrmy. Zpravidla se jedná o několik hodin denně. Americké restaurace bývají trojího druhu. Setkáte se tu s tradičními restauracemi, rychlým občerstvením i bufety. Italská i čínská jídlaRestaurace bývají zaměřeny na určitý druh jídla, nabídnou vám kuchyni italskou, čínskou, mexickou, ale mohou se zde podávat i třeba jen ryby nebo mořské plody. Restaurace bývají obvykle součástí nějakého řetězce. McDonald's, KFC Restaurace rychlého občerstvení, tzv. fastfoody, jsou levnější než klasické restaurace. Najdete mezi nimi známé restaurace McDonald's, KFC , Burger King, ale i Taco Bell, zaměřený na mexickou kuchyni nebo Subway, kde dostanete sendviče.Recept na závěrHovězí steak:600 g hovězí svíčkové, olivový olej, 2 stroužky česneku, drcený barevný pepř, zelená petrželka, rozmarýn, sůlNakrájené steaky se obalí v barevném pepři a naloží na několik hodin do směsy olivového oleje s česnekem, špetkou soli, rozmarýnem a nadrobno rozsekanou zelenou petrželkou. Maso se pak opeče na grilu. Griluje se dorůžova, což trvá zhruba 10 minut.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Módní trendy pro jaro

Jaro svádí k novotám a experimentům - znovuzrození, příroda, květy, energie, barvy - to jsou inspirující kolekce módních tvůrců, kteří si kromě všeho dříve zmiňovaného nechali také záležet na detailech, které se prolínají nejen do modelů, ale i módních doplňků a šperků. Pro vyznavače klasiky zůstávají hitem džíny všech možných typů, střihů, barevných odstínů, doplňků… Vhodné jsou pro volnočasové aktivity, do zaměstnání a v elegantní kombinaci se slušivým topem či šaty a vhodnou obuví i na významnou osobní či pracovní schůzku. Džíny lze také doplnit koženou či džínovou budničkou a kozačkami a perfektní outfit je na světě. Obdivovatelé etno stylu a přírodního stylu mohou vybírat z bohaté nabídky vyšívaných halenek, džínových bund a krajkových vzorků. Stydět se nemusíte ani za indický folklór, tuniky a dlouhé košile. Barevným hitem je zemitá hnědá, béžová, vanilková, olivová, ořechová a nugátová. Trendy jsou hlavně potisky.A milovníci sportu si také přijdou na své: důležitý je důraz nejen na design, ale hlavně na funkčnost materiálů a kvalitu. Musí být pohodlné, nositelné, jednoduché, lehké, ale i elegantní a sexy. Elegantnost a sexualitu zdůrazňuje bílá barva, která je hitem letošního sportovního oblečení, která také poukazuje na čistotu.Romantici a elegáni se mohou oblékat do obleků, dámy budou krásné v sukních různých délek doplněnými nadýchanými halenami. In budou také prostorově bohaté sukně, kalhoty či dlouhé šaty až ke kotníkům.  

Pokračovat na článek


Evropská a světová kuchyně - Řecko

V jednoduchosti je krása. Přesně tímto pořekadlem se řídí i řecké kulinářské umění, které je jakousi směsicí asijské, arabské a evropské kuchyně. Řecká kuchyně je velmi rozmanitá a na své si přijdou jak milovníci masa, tak i vegetariáni. Pokrmy se připravují z čerstvých surovin, základ tvoří zelenina, bylinky, řecký olivový olej a samozřejmě telecí, kuřecí a vepřové maso…řecká kuchyně má dlouholetou tradici…Počátky řecké kuchyně se datují od 5.stol. před Kristem. Již tehdy si Řekové pochutnávali na pavím masu, koláčcích z medu a téměř všechny delikatesy zapíjeli vínem. U hodování poslouchali uchu lahodící hudbu a oddávali se nekonečně dlouhému a oblíbenému filozofování.…charakteristika řecké kuchyně…Řecká kuchyně patří mezi jednu z nejzdravějších, díky hojně používané čerstvé zelenině, velmi kvalitnímu olivovému oleji, velkému množství ryb a mořských plodů, ovčímu sýru a libovému masu (nejvíce je rozšířeno jehněčí, ale také kozí a telecí). Řekům není cizí ani čočka a fazole, z koření bazalka či oregano, dále pak fíky a mandle. Chcete-li ochutnat opravdové řecké jídlo, vyhledejte restaurace, kam chodí opravdoví Řekové . Zdaleka se vyhněte přeplněným přístavním restauracím s „úžasným“ výhledem na koráby a vydejte se do postranních uliček. Zde objevíte napolo ukryté a voňavé taverny. Jídelní lístek vám bude dozajista předložen i v anglickém jazyce, takže nemusíte mít obavy, že nepoznáte, co si objednáváte (což se vám může velmi lehce stát např. ve Francii, kde nabídka v angličtině není zas až tak běžná). Taverny mají ještě jednu výhodu. Majitelé vás nejdříve uvedou do samotné kuchyně, kde máte možnost nahlédnout pod pokličky a teprve poté, omámeni neodolatelnými vůněmi, si objednáte.…ingredience, které v Řecku chutnají jinak než kdekoli jinde …Olivový olej – je přidáván téměř do všech pokrmů a má velmi příznivé účinky na lidské zdraví. (Jeden z nejkvalitnějších na světě – Sitia (řecky Σητεια) – je stáčen v rodinných stáčírnách. Tento, ale i jiné vzácné olivové oleje, se používají i v kosmetickém průmyslu a samotné Řekyně si jím potírají celé tělo…pro zdraví i pro krásu)Olivy, řecká rajčata, hlávkový salát, mrkev, cibule, česnek i petržel – mají velmi „řeckou“ příchuťMeruňky, hroznové víno, broskve, třešně, melouny atd. jsou vždy čerstvé a šťavnaté…Tučný řecký jogurt – který je používán i při přípravě tzatziky, vás doslova ohromí…tradiční jídla, místní speciality…Musaka (Moussaka) – tradiční řecké jídlo složené z mletého masa, baklažánů a brambor. Zapéká se a poté zalívá hustou bešamelovou omáčkou s muškátovým oříškemSouvlaki – (název odvozen od jehly – souvla) jde o špíz z jehněčího nebo vepřového masaSkordalia – bramborové pyré s „česnekovým olejem“Keftedakia – karbanátky z hovězího masaPilaf – rýžový nákyp se zeleninou (masem)Gyros – jehněčí, vepřové nebo kuřecí maso, které se napichuje na velký bodec a postupně se opéká a odřezává. Podává se buď s hranolkami nebo se jím plní chlebové placky, do kterých se taktéž přidávají kousky brambor a tzazikyTzaziky – směs z bílého jogurtu, okurek, oleje a česneku (kopru a máty)Choriatiky – u nás salát známý pod názvem „řecký“, ze směsi okurek, paprik, cibule, oliv, rajčat se zálivkou z olivového oleje, vinného octa a posypaný fetouFeta – ovčí sýrRestované paprikyRévové listy plněné rýžíDary moře – převládají grilované či vařené ryby, krevety, chobotnice, raci i langustyAvgolemono – kuřecí polévka s rozšlehanými vejci a citrónovou šťávou - zahuštěná rýžíFasolatha – fazolová polévka místní recepturyTarama – krémová pasta z tresčích jater s citrónovou šťávou, solí, pepřem a olivovým olejemDolmades – listy zelí plněné rýží, piniovými oříšky a mletým masemMelitzano salata – lilkový salát s česnekem a cibulíHoriatiki – řecký salát z rajčat, okurek, kozího sýra (fety) a černých olivPastourma – předkrm – tenké pikantní česnekové řezy sušeného skopového, hovězího (kozího masa)Stiffado – specialitka z dušeného hovězího masa na víně s malými cibulkamiGrilovaná masa, mořské plody, houby, cukety, lilky, plněná rajčata a olivy (stříbrné, hnědé či klasické zelené či černé) jsou hojně polévány olivovým olejem a citrónovou šťávou, která prý ničí karcinogenní látky vznikající při grilováníŘecký bílý chléb, pšeničná placka – pitaRetzina – proslavené řecké víno s lehce pryskyřičnou chutí. Hodí se k rybám, skopovému i k těstovinám…ryby a mořské plody…parma – barbounia; mečoun – xifias; mořský jazyk – glossa; makrely – skoumria, kolios; sardinky – sardeles – nejlepší pečené; chobotnice – ochtapodi – vařené v bílém víně s rajčaty a brambory; garnáti – garithes – se sýrem feta; kalamáry.Na moučníky a deserty…do zacharoplastie…Kataifi – závitek s ořechy či mandlemi, polévaný sirupem nebo medemGalaktoboureko – krupicové koláče s lískovým těstem a sirupem /vanilkovým krémem/Loukoumades – pečivo z kynutého těsta se skořicí a medemBaklava – nejoblíbenější zákusek s medem, mandlemi a ořechyPitta me meli – jemný medový koláčHustý řecký jogurt s medem a ořechyChalva – rozemletá sezamová semínka slepená medem (chutná i zdravá pochoutka) …řecká vína? Úžasná záležitost…Řecká vína patří mezi nejlepší na světě a dělí se do čtyř hlavních kategorií.podle původutato skupina zahrnuje přibližně dvacet oblastí, které produkují nejlepší vína. Jde o oblasti Zitsa, Amytaio, Goumenisa, Naousa, Chalkidiki Playies, Melitona, Thessaloniki (vína Anchialos, Rapsani), Peloponés (vína Patra, Mantinia Nemea). Velmi chutná vína pochází i z ostrovů Paros, Lemnos, Rhodos a Santorini. Z Kréty jsou známá vína značek Archanes, Peza, Sitiači Daphnes.vína z méně známých oblastí, avšak vysoké kvalitymístní vínastolní vína…je libo něco ostřejšího?…Ouzo – čistý alkohol, ze kterého silně pocítíte chuť i vůni anýzu. Po přidání čiré vody ouzo zběláRakije – používána hojně vnitřně, ale i zevně. Jde o velmi ostré pití specifické chutiMetaxa – medově zlatý koňak. Jednohvězdičková Metaxa je nejlevnější, pětihvězdičková Metaxa je logicky nejdražší, ale i její kvalita a chuť je výrazně odlišná…je to pivo nebo není?Mythos – místní značka, kterou někteří přirovnávají ke „slabší“ Plzni, ale nevěřte jim :-)Heineken a Amstel - holandská piva, která jsou v Řecku běžně dostupná a zároveň velmi oblíbená…něco pro abstinenty…limonády – místní řecké značky, ale i všude přítomná Pepsi a Coca Cola„fresh“ džusy – 100% šťávy z ovoce, převážně z pomerančůvoda – prostě voda :-)řecká káva – je velmi horká, silná, připomíná kávu arabskou a podává se v malinkatých šálcích pod názvem kafes. Káva je vždy podávána se sklenkou vodynes – instantní kávafrappé – ledová našlehaná kávaellinikos – černá káva; chcete-li našeho „turka“, objednejte si tzv. aténskouglykivastro – sladká, ale ne moc silná kávaena sketo – káva bez přídavku cukruena metrio – středně oslazená kávaena varigliko – káva, ke které si již zákusek nemusíte dávat (velmi sladká káva)…Řecko má všecko…Cestujete a rádi byste navštívili klasické řecké restaurace? Anebo chcete okusit ty mezinárodní se světovými specialitami? Projíždíte nebo se přemisťujete z místa na místo a raději byste se zakousli do něčeho z fast-foodu? Není problém. V Řecku je ohromné množství restaurací, taveren, fast-foodů i barů. Rozhodně tedy nebudete trpět hladem ani žízní, a to ani ve dne ani v noci. Další řeckou výhodou je dlouhá otevírací doba místních restaurací. Nejlepší kombinací, spěcháte-li, je gyros, který je prodáván opravdu na „každém rohu“ a zároveň „nezazdíte“ místní kuchyni.…zvyk je zvyk…Spropitné – obvykle 10% z celkové útraty (v kavárnách se však nedává)Ceny – např. v night clubech, barech, diskotékách se vyšplhají i několikanásobně výš než-li v běžných denních restauracíchSnídaně se skládá z tradičních pita koláčů či jiného pečiva plněného např. špenátem, sýrem a podobně. Neodmyslitelně ke snídani patří i ranní káva se sklenicí vodyŘekové (stejně jako třeba Francouzi) nikdy nikam nespěchají. Jsou to doslova „pohodáři“, což přenesli i do stolování. Řekové pracují převážně dopoledne, poté se přesunou do restaurace nebo domů (nejčastěji kolem 14h), kde se s klidem zdrží i tři hodinky. Poté se vrací zpět do práce, z čehož vyplývá, že k večeři se dostanou až ve „velmi“ pozdních hodinách – někdy i kolem 22 hodinyJídla se podávají vlažná, aby vynikla jejich chuť. Oběd začíná tzv. „mezedes“ tedy takovým předkrmem, který připraví hladové řecké žaludky na hlavní chod a rozproudí v nich touhu po chuti (naložená zelenina, olivy, houby, masové kuličky…). Hlavní chod bývá převážně masitý a oblohu tvoří sýry, zeleninové saláty a chléb. Vše se zapíjí samozřejmě vínem…recepty pro horké dny…Souvlaki z kuřátka - na griluSuroviny: 1kg kuřecích/krůtích prsíček, marináda – 3 polévkové lžíce oleje, 1 polévková lžíce citrónové šťávy, 200g hustého smetanového jogurtu, 3 utřené stroužky česneku a 1 kávová lžička sladké papriky, dle chuti sůl a pepř.Postup: připravenou marinádu nalijte do nádoby, naložte do ní nakrájená prsíčka, nádobu zakryjte víčkem nebo fólií a nechte uležet cca na 2 hodiny v chladném prostředí. Poté maso napichujte na jehly /špíz/ a proložte jej plátky papriky, cibule a rajčat. Grilujte cca 8 minut a potírejte zbytkem marinády.Suroviny: kuřecí vývar, kuřecí maso, rýže, 2 vejce, šťáva z 1 citrónu.Postup: Připravte si kuřecí vývar. Maso vyjměte a oberte. Do vývaru zavařte rýži – 1 polévková lžíce/os – vařte cca 17-20 min. Vývar s rýží osolte dle chuti, přidejte kousky masa a polévku nechte vychladnout. Mezitím si ušlehejte dvě vejce (do pěny), přidejte citrónovou šťávu a 1 naběračku vychladlého vývaru. Vzniklou směs pomalu vmíchejte do hrnce s polévkou. Dobrou chuť.

Pokračovat na článek